/ZIMNÍ SLUNOVRAT
28.10.2025 14:27
ZIMNÍ SLUNOVRAT
+++++++++++++++++++
Zimní slunovrat sice není součástí adventu, ale když si projdeme, co vše se k němu váže, je nám jasné, že je vlastně historickým předchůdcem křesťanských vánoc a má s nimi velmi, velmi mnoho shodného. Tedy – zde je vidět, že vlastně jen místo křesťanské – říkáme naše….je potřeba opravdu rozlišovat, protože mnoho zvyků je původních, našich a některé jsou předělané církví – jsou církevní..nikoli české.
Zimní slunovrat sice není součástí adventu, ale když si projdeme, co vše se k němu váže, je nám jasné, že je vlastně historickým předchůdcem křesťanských vánoc a má s nimi velmi, velmi mnoho shodného. Tedy – zde je vidět, že vlastně jen místo křesťanské – říkáme naše….je potřeba opravdu rozlišovat, protože mnoho zvyků je původních, našich a některé jsou předělané církví – jsou církevní..nikoli české.
Zimní slunovrat je klíčovou částí ročního cyklu - V této době uvidíme slunce na nejnižším místě na obloze a v jedné chvíli je zde optický klam, že se slunce na jednom bodě na obloze zastavilo a podle legend tím dává najevo, že se dlouhá noc- tedy zima - končí.
Zimní slunovrat byl dnem oslav, oslavy, že končí zima a nastává nový rok…zajímavé, že? Vždyt tím zima v praxi nekončí….ale ono je to trošku jinak…. takže jak jinak- velké hostiny, obětování, rituály spojené především s ohněm, symbolem slunce. Přežilo mnoho zvyků, ale posunuly se do námi známých tradičních vánoc.
Zimní slunovrat byl dnem oslav, oslavy, že končí zima a nastává nový rok…zajímavé, že? Vždyt tím zima v praxi nekončí….ale ono je to trošku jinak…. takže jak jinak- velké hostiny, obětování, rituály spojené především s ohněm, symbolem slunce. Přežilo mnoho zvyků, ale posunuly se do námi známých tradičních vánoc.
Staří pohané nezapomínali na zdobení Stromu života – o něm bylo mnoho mýtů, především u severních národů a pak to pokračuje nám známými věcmi, jako jsou pálení polínek, chození po ledu, magie vypovídající o vztazích a budoucím roku, žehnání jídlu, stromům, slunci, průvody masek a koledování….a máme tu jasné známky, odkud jsou církevní vánoční tradice, že? Stromeček, koledy atd….
Dalším v řadě změn pak byly např. římské Saturnálie, které byly až příliš bujaré, zde však pomalu vznikal zvyk obdarovávání v tento čas
Období zimního slunovratu zahnalo lidi do jejich příbytků, osad a byli nuceni odpočívat. Vyplňovali si tento čas různými zábavami a duchovní měli prostor pro rozvíjení legend, učení atd. Přemítalo se o uplynulém roce, ale také plánovalo a vzývalo rok následující, proto se zrodilo mnoho magických rituálů, věštění budoucnosti, slavily se úspěchy
Nezapomínejme, že vánoce jsou dílo církve křesťanské a že mnoho zvyků z dob pohanských církev převzala, protože je nemohla potlačit, a když je nemohla potlačit, alespoň je trošku přetvořila k obrazu svému- nejznámějším takovým svátkem je masopust nebo halloween, vlastně samhaim….
Slunovrat se slavit od počátku věků, co lidé pochopili jeho význam….nebyli tak vědecky zdatní, ale byli to rolníci - a to především a jejich hlavním zkoumáním bylo vlastně počasí, a tím slunce, větry, povětrnostní podmínky….
Slované ode dávna tedy oslavovali několik hlavních svátků v roce, a to i Slunovrat, znamenal pro ně mnoho a přinášel mnoho energií a zvyků. Byly to tak důležité oslavy, že se nemůžeme divit, že dnešní vánoce, jak je známe od doby křesťanské, jsou velmi podobné …
ZIMNÍ SLUNOVRAT byl pro pohanské kultury svátkem světla, nazýván byl YULE,ale získal i mnoho jiných jmen, např. Zimní slunovrat, Yule, Vánoce, Velká noc, Divoká honba, Saturnálie.
Yule – znamená v překladu kolo….dokončení cesty, uzavřený kruh bytí, obnova, …atd. Slunce se vydává na novou pouť, dny se prodlužují, přichází období růstu a obnovy a v duchovním smyslu připomíná, že staré musí skončit, aby mohlo začít něco nového
Byla to oslava SLUNEČNÍHO BOŽSTVA a BOŽSKÉHO DÍTĚTE
Za symboly považujeme mnoho věcí, v každém kraji v tuto dobu vyznávají jiné – a to strom, ozdobené vánoční polínko a krb, koleda,adventní věnec, svíce obecně, hvězda, jmelí, druidské posvátné barvy – bílá, červená a zelená, fialovájako liturgická…atd.
Zimní slunovrat se považoval za nejradostnější svátek, protože vlastně oslavuje návrat slunce uprostřed zimy a tmy. Proč v tento den, když zima nekončí a ještě dlouho bude trvat, než Slunce zaujme svou vládu? Od tohoto dne se prodlužují dny, krátí noci…Slunce, Bůh Slunce nabývá postupně své vlády- pomaloučku, polehoučku…je to naděje, víra a život. Toto nám dobře napovídají pranostiky…
Na nový rok o slepičí krok
Na Tři krále o krok dále
Na Hromnice o hodinu více….
O tom, že se slunovratem i dalšími astronomickými úkazy lidé v dávnověku zabývali, mluví i památky, jako Stonehenge, starověké hrobky v NewGrandge….atd
ZVYKY
Pohřbení
Symbolicky se pohřbívalo vše, co má „umřít“ odejít s uplynulým rokem a už se nevracet, co už nechceme….takže šlo o symboly něčeho, o věci, ale i o to, co se mohlo jen napsat na papír, vložit vše do krabice a spálit
Posílání světla
Staří pohané často oslavovali své zemřelé, vzpomínali na ně a obětovali jim, obdarovávali je, vážili si svých předků. V tento den – jako i v některé jiné svátky – posílali drahým světlo- svým předkům i učitelům. Například se zapálila svíce a četly se jména těch, jimž posíláme světlo, nebo jsme pro každého zapálili jednu a při zapalování jeho jméno vyřknuli.
Barvy
Rituální barva byla zelená, červená, zlatá – těmito barvami a rostlinami i ozdobami v barvách, se zdobily oltáře a posléze nejen ty.
Později se přidala purpurová, nachová a fialová
Na oltářích nesmělo chybět jmelí a symbol slunce, které představovala např. hvězda, nebo zlatá svíčka. Tradičním pohanským symbolem slunce je svastika a triskel.
Rodokmeny
Kupodivu, i ty mají dávné kořeny…dnes lze vytvořit náš rodinný rodokmen jako rituál zimního slunovratu- a hojně se vytváří mezi vyznavači starých zvyků - na stromek navěšíte fotky svých předků a rodiny, či jiné symbolické vzpomínky na ně
Strom rodiny, rodokmenový strom…atd, včetně názvu strom života
Dobrý skutek
Udělejte něco dobrého pro lidi kolem sebe, navštivte osamoceného člověka, pomozte nemocnému, potěšte někoho, ulehčete někomu, dejte svou sílu, úsměv a energii tam, kde je potřeba a nejen to, nebo prostě jen někoho potěšte dárkem
Udržování tradic a mýtů
Udělejte si- a ne jen jednou – čas pro svou rodinu, blízké a přátele, poseďte, popovídejte si, vyprávějte si staré legendy a oživte jejich sílu
Večeře
Uspořádejte večeři pro celou rodinu, nezapomeňte na prázdné místo pro všechny, kteří zemřeli….kreativitě se meze nekladou, nemáte přece jídelnu pro tisíc lidí
Posléze se zrodil český zvyk – TALÍŘ PRO POUTNÍKA, to je dávání talíře navíc, už se nedávají talíře pro zemřelé, ale pro příchozího, nečekaného, třeba opravdu poutníka, který zabloudil…atd
Cukroví
Napečte cukroví s pohanskými motivy zimního slunovratu – přinese vám sílu ….slunce, měsíc, hvězdička….
Jmelí
Jmelí nesmělo chybět na oltářích, ale ani při rituálech prováděných ve jménu lásky nebo rodiny.
Jmelí bylo považováno za posvěcené, jeho patronkou byla bohyně Freya a používalo se i při uzavírání příměří mezi jednotlivými kmeny
Stromeček
jak víme, vánoční stromeček má kořeny v pohanských oslavách, kdy se zdobily živé stromy aby byli duchové dřeva ochráněni. Na stromy se věšely různé dárky - obětiny bohům, a na vrchol se připínala pěticípá hvězda- symbol pentagramu - magický symbol pěti živlů
Sláma
pod vánoční stůl se nanesla sláma, která měla přinášet dobrou úrodu na příští rok
VĚŠTĚNÍ
toto období se nejlépe hodilo k věštění toho, co přinese nadcházející rok a proto se vytvořilo mnoho věšteckých zvyklostí, většinu jich známe z vánočních tradic,
například POUŠTĚNÍ LODIČEK , kdy se do ořechových skořápek přilepí svíčička a pustí po vodě
JABLKA
ROZKRAJOVÁNÍ JABLKA, je-li v něm hvězdička věštící dobrý rok, zdraví a krásu
HÁZENÍ JABLEČNÝCH SLUPEK za sebe
VĚŠTĚNÍ Z JABLEČNÉ SLUPKY jméno budoucího milého…tvar odkrojené slupky vytvořil písmeno- začáteční písmeno jména budoucího muže
TŘESENÍ BEZEM - třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde je můj milý dnes.....
POKRMY
jedly se žluté pokrmy na oslavu Slunce, placky, vejce.
BEZINKY - vařilo se rituální víno z bezinek
z JABLEK se tvořily různé jedlé ozdoby pro děti i na okrasu stolu, například VRKOČ, se zapíchanými špejlemi plnými rozinek, sušeného ovoce, různé postavičky ze sušeného ovoce, nebo jablka propíchaná vonným kořením
připíjelo se a žehnalo ovocným stromům, dobytku a všem zvířatům, část hostiny se zakopávalo ke kořenům stromů, se zvířaty se lidé rozdělili o ovocné koláče, jablečný mošt, pivo, na stromy se vázaly červené pentle
KOLÁČE
PRVNÍ KOLÁČ A BÝK
Pekly se různé koláče, první však byl obřadní a věšel se na rohy mladého býka, poléval se pivem, dokud jej býk neshodil a tu se tradovalo, co se bude dít podle toho, kam koláč dopadl. Pokud přepadl koláč přes býka, bylo to dobré znamení úrody a blahobytu
DRUHÝ KOLÁČ A VTIP
Do jednoho z koláčů se zapekl velký fazol a kdo jej našel, byl celých těch 12 dnů falozovým králem a vyfasoval k tomu bláznovský regiment a celá slavnost končila velkou pijatykou
KELTOVÉ
Z historického hlediska byli prvními osídlenci našeho území právě Keltové, kteří dosáhli vysokého technického a kulturního rozvoje a došli až tak daleko, že uctívali i ženu a bránili ji v každé situaci jako svůj poklad, a jak už to bývá, a naše historie to velmi tvrdě dokazuje, tam, kde je na výši kultura, humanita a lidskost, tam přichází uzurpátor, nájezdník a převálcuje vyspělou společnost svým barbarstvím, bezcitným zabíjením a ničením a tak i
Dalším v řadě změn pak byly např. římské Saturnálie, které byly až příliš bujaré, zde však pomalu vznikal zvyk obdarovávání v tento čas
Období zimního slunovratu zahnalo lidi do jejich příbytků, osad a byli nuceni odpočívat. Vyplňovali si tento čas různými zábavami a duchovní měli prostor pro rozvíjení legend, učení atd. Přemítalo se o uplynulém roce, ale také plánovalo a vzývalo rok následující, proto se zrodilo mnoho magických rituálů, věštění budoucnosti, slavily se úspěchy
Nezapomínejme, že vánoce jsou dílo církve křesťanské a že mnoho zvyků z dob pohanských církev převzala, protože je nemohla potlačit, a když je nemohla potlačit, alespoň je trošku přetvořila k obrazu svému- nejznámějším takovým svátkem je masopust nebo halloween, vlastně samhaim….
Slunovrat se slavit od počátku věků, co lidé pochopili jeho význam….nebyli tak vědecky zdatní, ale byli to rolníci - a to především a jejich hlavním zkoumáním bylo vlastně počasí, a tím slunce, větry, povětrnostní podmínky….
Slované ode dávna tedy oslavovali několik hlavních svátků v roce, a to i Slunovrat, znamenal pro ně mnoho a přinášel mnoho energií a zvyků. Byly to tak důležité oslavy, že se nemůžeme divit, že dnešní vánoce, jak je známe od doby křesťanské, jsou velmi podobné …
ZIMNÍ SLUNOVRAT byl pro pohanské kultury svátkem světla, nazýván byl YULE,ale získal i mnoho jiných jmen, např. Zimní slunovrat, Yule, Vánoce, Velká noc, Divoká honba, Saturnálie.
Yule – znamená v překladu kolo….dokončení cesty, uzavřený kruh bytí, obnova, …atd. Slunce se vydává na novou pouť, dny se prodlužují, přichází období růstu a obnovy a v duchovním smyslu připomíná, že staré musí skončit, aby mohlo začít něco nového
Byla to oslava SLUNEČNÍHO BOŽSTVA a BOŽSKÉHO DÍTĚTE
Za symboly považujeme mnoho věcí, v každém kraji v tuto dobu vyznávají jiné – a to strom, ozdobené vánoční polínko a krb, koleda,adventní věnec, svíce obecně, hvězda, jmelí, druidské posvátné barvy – bílá, červená a zelená, fialovájako liturgická…atd.
Zimní slunovrat se považoval za nejradostnější svátek, protože vlastně oslavuje návrat slunce uprostřed zimy a tmy. Proč v tento den, když zima nekončí a ještě dlouho bude trvat, než Slunce zaujme svou vládu? Od tohoto dne se prodlužují dny, krátí noci…Slunce, Bůh Slunce nabývá postupně své vlády- pomaloučku, polehoučku…je to naděje, víra a život. Toto nám dobře napovídají pranostiky…
Na nový rok o slepičí krok
Na Tři krále o krok dále
Na Hromnice o hodinu více….
O tom, že se slunovratem i dalšími astronomickými úkazy lidé v dávnověku zabývali, mluví i památky, jako Stonehenge, starověké hrobky v NewGrandge….atd
ZVYKY
Pohřbení
Symbolicky se pohřbívalo vše, co má „umřít“ odejít s uplynulým rokem a už se nevracet, co už nechceme….takže šlo o symboly něčeho, o věci, ale i o to, co se mohlo jen napsat na papír, vložit vše do krabice a spálit
Posílání světla
Staří pohané často oslavovali své zemřelé, vzpomínali na ně a obětovali jim, obdarovávali je, vážili si svých předků. V tento den – jako i v některé jiné svátky – posílali drahým světlo- svým předkům i učitelům. Například se zapálila svíce a četly se jména těch, jimž posíláme světlo, nebo jsme pro každého zapálili jednu a při zapalování jeho jméno vyřknuli.
Barvy
Rituální barva byla zelená, červená, zlatá – těmito barvami a rostlinami i ozdobami v barvách, se zdobily oltáře a posléze nejen ty.
Později se přidala purpurová, nachová a fialová
Na oltářích nesmělo chybět jmelí a symbol slunce, které představovala např. hvězda, nebo zlatá svíčka. Tradičním pohanským symbolem slunce je svastika a triskel.
Rodokmeny
Kupodivu, i ty mají dávné kořeny…dnes lze vytvořit náš rodinný rodokmen jako rituál zimního slunovratu- a hojně se vytváří mezi vyznavači starých zvyků - na stromek navěšíte fotky svých předků a rodiny, či jiné symbolické vzpomínky na ně
Strom rodiny, rodokmenový strom…atd, včetně názvu strom života
Dobrý skutek
Udělejte něco dobrého pro lidi kolem sebe, navštivte osamoceného člověka, pomozte nemocnému, potěšte někoho, ulehčete někomu, dejte svou sílu, úsměv a energii tam, kde je potřeba a nejen to, nebo prostě jen někoho potěšte dárkem
Udržování tradic a mýtů
Udělejte si- a ne jen jednou – čas pro svou rodinu, blízké a přátele, poseďte, popovídejte si, vyprávějte si staré legendy a oživte jejich sílu
Večeře
Uspořádejte večeři pro celou rodinu, nezapomeňte na prázdné místo pro všechny, kteří zemřeli….kreativitě se meze nekladou, nemáte přece jídelnu pro tisíc lidí
Posléze se zrodil český zvyk – TALÍŘ PRO POUTNÍKA, to je dávání talíře navíc, už se nedávají talíře pro zemřelé, ale pro příchozího, nečekaného, třeba opravdu poutníka, který zabloudil…atd
Cukroví
Napečte cukroví s pohanskými motivy zimního slunovratu – přinese vám sílu ….slunce, měsíc, hvězdička….
Jmelí
Jmelí nesmělo chybět na oltářích, ale ani při rituálech prováděných ve jménu lásky nebo rodiny.
Jmelí bylo považováno za posvěcené, jeho patronkou byla bohyně Freya a používalo se i při uzavírání příměří mezi jednotlivými kmeny
Stromeček
jak víme, vánoční stromeček má kořeny v pohanských oslavách, kdy se zdobily živé stromy aby byli duchové dřeva ochráněni. Na stromy se věšely různé dárky - obětiny bohům, a na vrchol se připínala pěticípá hvězda- symbol pentagramu - magický symbol pěti živlů
Sláma
pod vánoční stůl se nanesla sláma, která měla přinášet dobrou úrodu na příští rok
VĚŠTĚNÍ
toto období se nejlépe hodilo k věštění toho, co přinese nadcházející rok a proto se vytvořilo mnoho věšteckých zvyklostí, většinu jich známe z vánočních tradic,
například POUŠTĚNÍ LODIČEK , kdy se do ořechových skořápek přilepí svíčička a pustí po vodě
JABLKA
ROZKRAJOVÁNÍ JABLKA, je-li v něm hvězdička věštící dobrý rok, zdraví a krásu
HÁZENÍ JABLEČNÝCH SLUPEK za sebe
VĚŠTĚNÍ Z JABLEČNÉ SLUPKY jméno budoucího milého…tvar odkrojené slupky vytvořil písmeno- začáteční písmeno jména budoucího muže
TŘESENÍ BEZEM - třesu, třesu bez, ozvi se mi pes, kde je můj milý dnes.....
POKRMY
jedly se žluté pokrmy na oslavu Slunce, placky, vejce.
BEZINKY - vařilo se rituální víno z bezinek
z JABLEK se tvořily různé jedlé ozdoby pro děti i na okrasu stolu, například VRKOČ, se zapíchanými špejlemi plnými rozinek, sušeného ovoce, různé postavičky ze sušeného ovoce, nebo jablka propíchaná vonným kořením
připíjelo se a žehnalo ovocným stromům, dobytku a všem zvířatům, část hostiny se zakopávalo ke kořenům stromů, se zvířaty se lidé rozdělili o ovocné koláče, jablečný mošt, pivo, na stromy se vázaly červené pentle
KOLÁČE
PRVNÍ KOLÁČ A BÝK
Pekly se různé koláče, první však byl obřadní a věšel se na rohy mladého býka, poléval se pivem, dokud jej býk neshodil a tu se tradovalo, co se bude dít podle toho, kam koláč dopadl. Pokud přepadl koláč přes býka, bylo to dobré znamení úrody a blahobytu
DRUHÝ KOLÁČ A VTIP
Do jednoho z koláčů se zapekl velký fazol a kdo jej našel, byl celých těch 12 dnů falozovým králem a vyfasoval k tomu bláznovský regiment a celá slavnost končila velkou pijatykou
KELTOVÉ
Z historického hlediska byli prvními osídlenci našeho území právě Keltové, kteří dosáhli vysokého technického a kulturního rozvoje a došli až tak daleko, že uctívali i ženu a bránili ji v každé situaci jako svůj poklad, a jak už to bývá, a naše historie to velmi tvrdě dokazuje, tam, kde je na výši kultura, humanita a lidskost, tam přichází uzurpátor, nájezdník a převálcuje vyspělou společnost svým barbarstvím, bezcitným zabíjením a ničením a tak i
Keltové posléze byli poraženi germánskými nájezdníky, ovšem stihli nám tu zanechat velké dědictví, o jehož velikosti a důležitosti často ani netušíme
Keltové byl národ uctívající přírodu, jako svou dárkyni života a obživy, studovali přírodní zákony a ctili je.
Zimní slunovrat byl pro tento národ příležitost k oslavám začátku nového roku, byl a je den s nejdelší nocí v roce, a následně se od tohoto dne den prodlužoval a postupně se k vládě dostávalo Světlo…..oslavy zimního slunovratu se táhly 12 nocí- od toho pak naše známé...velká noc…..
Název Meán Geimhridh pochází z irského jazyka a znamená STŘED ZIMY, Známe mnoho různých rituálů, mezi ně patří i zapalování ohňů na polích, svěcení obilí, zvyk polene- dnes zvaného vánoční polínko,
POLENO
Byl to zvyk, který říkal, že v den zimního slunovratu musí každý ve svém příbytku zapálit nový oheň a musí v něm jako první pálit toto posvátné poleno, muselo být ze stromu na jeho pozemku nebo být darované, nejčastěji dubové, ověnčilo se různými větvičkami, různě se zdobilo, obsypávalo moukou, posléze i ověnčilo obětinami z úrody, polévalo pivem, whiskou, medovinou, svěcenou vodou atd a pak zapálilo, nejlépe v ohni rozdělaném ze zbytku polena z předešlého roku
V šestém století , kdy už poleno nemohlo být dáváno do krbů, protože v domácnostech byla menší kamna a poleno se dávalo na střed stolu, vymysleli francouzi, že budou poleno péct jako cukroví, a je z něj tradice vánočního polínka plněného krémem , je to roláda, která se zdobí jako dřevěné posněžené poleno
POPEL
Keltové byl národ uctívající přírodu, jako svou dárkyni života a obživy, studovali přírodní zákony a ctili je.
Zimní slunovrat byl pro tento národ příležitost k oslavám začátku nového roku, byl a je den s nejdelší nocí v roce, a následně se od tohoto dne den prodlužoval a postupně se k vládě dostávalo Světlo…..oslavy zimního slunovratu se táhly 12 nocí- od toho pak naše známé...velká noc…..
Název Meán Geimhridh pochází z irského jazyka a znamená STŘED ZIMY, Známe mnoho různých rituálů, mezi ně patří i zapalování ohňů na polích, svěcení obilí, zvyk polene- dnes zvaného vánoční polínko,
POLENO
Byl to zvyk, který říkal, že v den zimního slunovratu musí každý ve svém příbytku zapálit nový oheň a musí v něm jako první pálit toto posvátné poleno, muselo být ze stromu na jeho pozemku nebo být darované, nejčastěji dubové, ověnčilo se různými větvičkami, různě se zdobilo, obsypávalo moukou, posléze i ověnčilo obětinami z úrody, polévalo pivem, whiskou, medovinou, svěcenou vodou atd a pak zapálilo, nejlépe v ohni rozdělaném ze zbytku polena z předešlého roku
V šestém století , kdy už poleno nemohlo být dáváno do krbů, protože v domácnostech byla menší kamna a poleno se dávalo na střed stolu, vymysleli francouzi, že budou poleno péct jako cukroví, a je z něj tradice vánočního polínka plněného krémem , je to roláda, která se zdobí jako dřevěné posněžené poleno
POPEL
z tohoto polene se užíval jako obřadní záležitost, sypal se na pole pro dobrou úrodu, přidával do koryta dobytku, aby dobře přibíral a byl zdravý, zaháněly se jím zlé síly
ROSTLINY SLUNOVRATU
CESMÍNA, ZIMOSTRÁZ, JMELÍ, BŘEČŤAN, JEHLIČNANY
JMELÍ
Jmelí nesmělo chybět na oltářích, ale ani při rituálech prováděných ve jménu lásky nebo rodiny.
Jmelí bylo považováno za posvěcené, jeho patronkou byla bohyně Freya a používalo se i při uzavírání příměří mezi jednotlivými kmeny
ARTUŠOVO SVĚTLO
CESMÍNA, ZIMOSTRÁZ, JMELÍ, BŘEČŤAN, JEHLIČNANY
JMELÍ
Jmelí nesmělo chybět na oltářích, ale ani při rituálech prováděných ve jménu lásky nebo rodiny.
Jmelí bylo považováno za posvěcené, jeho patronkou byla bohyně Freya a používalo se i při uzavírání příměří mezi jednotlivými kmeny
ARTUŠOVO SVĚTLO
- ALBAN ARTUON
- název je z irštiny.
Spojuje se s králem Artušem, moudrým, dobrým a spravedlivým panovníkem a tvůrcem kulatého kamenného stolu, obdařeným silami vyšších mocností a světů a byl zvolen vůdcem lidí, aby vytvořil svůj hrad, útočiště to spravedlivých. Je považován za symbol nového roku a tím také začátku dobrých časů a zimního slunovratu
Je to svátek druidů, kteří se scházeli a obřadně odřezávali jmelí ze stromů a přitom sehrávali hry a něco jako boje mezi dobvým a cesmínovým králem, kdy cesmínový král byl představitel té temné strany roku a musel zákonitě prohrát.
Z tohoto souboje vychází také novodobý irský svátek slavený 26. prosince: Wren day (irsky Lá an Dreoilín) neboli Den střízlíka. S Cesmínovým králem, představujícím temnou polovinu roku, se ztotožňoval právě střízlík. K oslavám patří průvody v maskách a hudba.
Jmelí je a bylo považováno za rostlinu magickou, protože nemá kořeny a je stále spor mezi tím, zda je parazitem nebo nositelem zdraví, štěstí a magické dobré moci
JEHLIČÍ A TRNY
Je to svátek druidů, kteří se scházeli a obřadně odřezávali jmelí ze stromů a přitom sehrávali hry a něco jako boje mezi dobvým a cesmínovým králem, kdy cesmínový král byl představitel té temné strany roku a musel zákonitě prohrát.
Z tohoto souboje vychází také novodobý irský svátek slavený 26. prosince: Wren day (irsky Lá an Dreoilín) neboli Den střízlíka. S Cesmínovým králem, představujícím temnou polovinu roku, se ztotožňoval právě střízlík. K oslavám patří průvody v maskách a hudba.
Jmelí je a bylo považováno za rostlinu magickou, protože nemá kořeny a je stále spor mezi tím, zda je parazitem nebo nositelem zdraví, štěstí a magické dobré moci
JEHLIČÍ A TRNY
byly považovány za ochranu proti uřknutí a zlým čarám a mocnostem
Těmito rostlinami se zdobily z různých důvodů příbytky, stáje a vůbec vše, souhrnně se dá říci, že na jednu stranu jako slavnostní ozdoba a na druhou jako ochrana před vším zlým, a to asi právě díky tomu, že i v zimě, v období tmy a smrti byly stále zelené.
Těmito rostlinami se zdobily z různých důvodů příbytky, stáje a vůbec vše, souhrnně se dá říci, že na jednu stranu jako slavnostní ozdoba a na druhou jako ochrana před vším zlým, a to asi právě díky tomu, že i v zimě, v období tmy a smrti byly stále zelené.
Také se říkalo, že právě takto ozdobené příbytky navštíví dobří duchové
Důležitými rostlinami zimního slunovratu byly cesmína, břečťan a jmelí(tedy rostliny, které zůstávají zelené i v tomto období). Zdobilo se jimi poleno, příbytky, stodoly a stáje. Věřilo se, že když takto ozdobený dům spatří dobrý duch, využije jej jako útočiště před mrazy.
K zimnímu slunovratu se také pojí tradice, že je to den, kdy se vláda Mamainova končí, je poražen silami světla a opět povstává Carmunnos, který připravuje vládu svého syna, jehož hluboko v podsvětí pod zemí porodí bohyně v té nejtišší hodině syna Belena…….podle jiných tezí je to zase Bohyně a Bůh...takových tradičních bájí a tezí je více, ale v každém případě zde vidíme i podobu s Ježíšem a vánočně-adventními svátky
I při těchto oslavách byly masky, tanec, zpěv a hodování, zvláštností byli jelení tanečníci, kteří svými kroky, jak se tradovalo, poselství po Bohyni a Cermunna
Celých těch 12 dní a nocí se také obřadně vykuřovalo domy vonnými bylinkami pro blaho a prosperitu, jako je jalovec, smola z jehličnatých stromů, pelyněk a další
GERMÁNI
jak se ta historie opakuje... kulturně vyspělý kmen porobí nájezdníci bez skrupulí a vědění.....a to v naší historii je stále dokola...a tak byli i vyspělí keltové, vážící si žen a moudrosti přírody poraženi nájezdnými kmeny germánskými kolem prvního století před naším letopočtem.....přesto se dochovalo mnoho z toho, co oni vymysleli, započali, stejně jako jejich zvyky, z nichž některé dodržujeme dodnes
Germánské kmeny si zimní slunovrat zasvětili bohu Ódinovi, u nás známém spíš jako Woltan, věřili především v to, že v tuto dobu lze komunikovat se záhrobím
ke zvykům patřilo koulení dřevěných kol ověnčených větvičkami dolů z kopců, posléze i zapálených
nechávaly se otevřená okna a dveře, aby do domů mohli dobří duchové a duchové předků a zdobili na jejich počest své obydlí různými přírodninami
dalším společným zvykem byly hostiny, při nichž se nejprve nabídlo jídlo zemřelým a posléze hodovali živí
i Germáni dodržovali dvanáctidenní oslavy, jejichž součástí se stávaly i divoké hony, štvanice podle toho..jak povídají staré báje, že bohové s elfy na ořích se prohánějí po lese a musí ulovit jelena
na počest boha Ódina se do domů nosily větve a stromky, jejichž vrcholky se zdobily hroty kopí, jako symbol oštěpu Gungnir.
Na stromek či větev, která představovala Yggdrasil, se pak věšely různé obětiny pro bohy.
YULE se slaví v některých krajích dodnes, lidé se sejdou, hodují, předávají si dárky, které přinášejí, nebo je přináší HEIMDALL, když ulehli ke spánku.
věřilo se, že sny, které se v tuto nejdelší noc v roce zdají, se vyplní. Tato noc se zvala MATČINA .
Důležitými rostlinami zimního slunovratu byly cesmína, břečťan a jmelí(tedy rostliny, které zůstávají zelené i v tomto období). Zdobilo se jimi poleno, příbytky, stodoly a stáje. Věřilo se, že když takto ozdobený dům spatří dobrý duch, využije jej jako útočiště před mrazy.
K zimnímu slunovratu se také pojí tradice, že je to den, kdy se vláda Mamainova končí, je poražen silami světla a opět povstává Carmunnos, který připravuje vládu svého syna, jehož hluboko v podsvětí pod zemí porodí bohyně v té nejtišší hodině syna Belena…….podle jiných tezí je to zase Bohyně a Bůh...takových tradičních bájí a tezí je více, ale v každém případě zde vidíme i podobu s Ježíšem a vánočně-adventními svátky
I při těchto oslavách byly masky, tanec, zpěv a hodování, zvláštností byli jelení tanečníci, kteří svými kroky, jak se tradovalo, poselství po Bohyni a Cermunna
Celých těch 12 dní a nocí se také obřadně vykuřovalo domy vonnými bylinkami pro blaho a prosperitu, jako je jalovec, smola z jehličnatých stromů, pelyněk a další
GERMÁNI
jak se ta historie opakuje... kulturně vyspělý kmen porobí nájezdníci bez skrupulí a vědění.....a to v naší historii je stále dokola...a tak byli i vyspělí keltové, vážící si žen a moudrosti přírody poraženi nájezdnými kmeny germánskými kolem prvního století před naším letopočtem.....přesto se dochovalo mnoho z toho, co oni vymysleli, započali, stejně jako jejich zvyky, z nichž některé dodržujeme dodnes
Germánské kmeny si zimní slunovrat zasvětili bohu Ódinovi, u nás známém spíš jako Woltan, věřili především v to, že v tuto dobu lze komunikovat se záhrobím
ke zvykům patřilo koulení dřevěných kol ověnčených větvičkami dolů z kopců, posléze i zapálených
nechávaly se otevřená okna a dveře, aby do domů mohli dobří duchové a duchové předků a zdobili na jejich počest své obydlí různými přírodninami
dalším společným zvykem byly hostiny, při nichž se nejprve nabídlo jídlo zemřelým a posléze hodovali živí
i Germáni dodržovali dvanáctidenní oslavy, jejichž součástí se stávaly i divoké hony, štvanice podle toho..jak povídají staré báje, že bohové s elfy na ořích se prohánějí po lese a musí ulovit jelena
na počest boha Ódina se do domů nosily větve a stromky, jejichž vrcholky se zdobily hroty kopí, jako symbol oštěpu Gungnir.
Na stromek či větev, která představovala Yggdrasil, se pak věšely různé obětiny pro bohy.
YULE se slaví v některých krajích dodnes, lidé se sejdou, hodují, předávají si dárky, které přinášejí, nebo je přináší HEIMDALL, když ulehli ke spánku.
věřilo se, že sny, které se v tuto nejdelší noc v roce zdají, se vyplní. Tato noc se zvala MATČINA .
Oslavy končí až prvního ledna, završením jsou maškarní průvody, různé masky, o nichž se věří, že spolu s hlukem, lomozením a smíchem zahánějí zlé duchy, závěr oslav tvoří hostina zasvěcená Freyovi
TRADICE WICCY
Yule se považuje za čas, kdy se znovu narodí rohatý bůh, symbolizující slunce a nový život
SLOVANÉ
kolem 6. století se na našem území zabydleli Slované a tak nějak vystřídali Germány, bylo to jako návrat Keltů...kdo ví????? i oni byli přírodními lidmi, držícími se zákonitostmi přírody, klanícími se přírodě a všemu, c o dává a poskytuje.
svátek nejkratšího dne se jmenoval KRAČUN, následovala OVSEŇ či useň, lidé se při ní posypávali ovsem, koledovali, obcházeli s figurínou, stejně jako se maškarami a průvody slavil příchod nového roku
TRADICE WICCY
Yule se považuje za čas, kdy se znovu narodí rohatý bůh, symbolizující slunce a nový život
SLOVANÉ
kolem 6. století se na našem území zabydleli Slované a tak nějak vystřídali Germány, bylo to jako návrat Keltů...kdo ví?????
i oni byli přírodními lidmi, držícími se zákonitostmi přírody, klanícími se přírodě a všemu, c o dává a poskytuje.svátek nejkratšího dne se jmenoval KRAČUN, následovala OVSEŇ či useň, lidé se při ní posypávali ovsem, koledovali, obcházeli s figurínou, stejně jako se maškarami a průvody slavil příchod nového roku
KRAČŮN - krátký, byl svátek, něhož se zrodil bůh... v některých zemích, se název jejich vánoc odvozují od názvu tohoto svátku.
Tento bůh jezdil na praseti, což se bralo jako symbol vepřových hodů a zabíjaček, které se v té době tradičně prováděly
Pekl se obřadný chléb, který se jedl až na nový rok, a jako u předchůdců, i tito Slované především ctili oheň.
Pekl se obřadný chléb, který se jedl až na nový rok, a jako u předchůdců, i tito Slované především ctili oheň.
Dochovaly se zmínky o tradičním zapalování svícív první den svátku a věštění z jejich plamene. ,
Dalšími zvyky byly nám známé zvyky s ořechy, jablky třesení stromů, ale také třesení doškami a podle toho, kolik vypadlo zrníček, usuzovalo se bohatství ženicha, dále se k věštění užívala cibule, pálilo se poleno a posléze se i zdobil stromek
KOLEDA
slovo koleda je vlastně z římského calendae - první den v měsíci, začátek ..atd..z toho slova se také vyvinulo slovo kalendář, nejznámější a asi vlastně nejprvnější koleda je z této doby a my ji známe jako tříkrálovou.
KOLEDA
slovo koleda je vlastně z římského calendae - první den v měsíci, začátek ..atd..z toho slova se také vyvinulo slovo kalendář, nejznámější a asi vlastně nejprvnější koleda je z této doby a my ji známe jako tříkrálovou.
Dávní Slované chodili s figurou dítěte, představující právě narozené Slunce od domu k domu s písněmi a říkadly prosit o dary, přičemž štědrost obdarovatelů znamenala jejich hojnost v následujícím roce.
V některých krajích chodívala bíle oděná dívka, nebo několik dívek, z nichž jedna byla bohatou a druhá chudou koledou a to byla symbolika temné a světlé části roku. rozjaření koledníci pak pořádali různé hry, zábavy, hostiny, průvody masek.
v dávných dobách průvody masek byly velmi oblíbené a časté, hlavně také proto, že se věřilo, že právě tyto zaženou všechno zlé pryč od lidí, včetně zlých duchů a neštěstí.
ZAJÍMAVOST…
Slavnosti zimního slunovratu trvaly 12 dní a nocí, doba mezi Narozením a Zjevením Páně je také 12 nocí
Je zde mnoho podobností - narození slunečního Boha, či jiného vládce do dobrého času, zdobení stromků, oslavy a vše od zimního slunovratu, jedle, smrky a borovice zdobené ozdobami, jmelí, zimostráz, ohně, svíčky, obřadní hostiny, jesličky s Ježíškem - slunečním dítětem…...hodně podobného s dávnou historií, že?
ZAJÍMAVOST…
Slavnosti zimního slunovratu trvaly 12 dní a nocí, doba mezi Narozením a Zjevením Páně je také 12 nocí
Je zde mnoho podobností - narození slunečního Boha, či jiného vládce do dobrého času, zdobení stromků, oslavy a vše od zimního slunovratu, jedle, smrky a borovice zdobené ozdobami, jmelí, zimostráz, ohně, svíčky, obřadní hostiny, jesličky s Ježíškem - slunečním dítětem…...hodně podobného s dávnou historií, že?