/SVATÝ VÁCLAV
SVÁTEK ČESKÉ STÁTNOSTI – SVATÝ VÁCLAV
V tento den, 28. září, byl v Boleslavi zavražděn český kníže Václav. Vraždu zosnoval jeho bratr Boleslav. Václav byl prohlášen za svatého a posléze se stal symbolem české státnosti a nejvýznamnějším patronem české země
Svátek sv. Václava byl do 31. prosince 1951 památným dnem
státním svátkem a zároveň dnem pracovního klidu je od roku 2000, kdy byl tento den uznán zákonem a dostal oficiální označení - Den české státnosti - Svatý Václav.
V Praze na Václavském náměstí najdete jeho pomník od sochaře Myslbeka., na němž je napsán úryvek ze svatováclavského chorálu – naší první hymny „Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím“.
28. září, Den české státnosti,
- se začal slavit jako památný den již v dřívějších letech, ale až v roce 2000 se stal státním svátkem České republiky.
Jeho schválení provázely problémy, hovořilo se i o symbolu kolaborace – ale povedlo se☺
V Den české státnosti se koná také Národní svatováclavská pouť v místě úmrtí sv. Václava a to v Boleslavi.
Hlavním bodem pouti je koncelebrovaná bohoslužba.
V Den české státnosti uděluje prezident republiky svatováclavské medaile lidem a osobnostem, které přispěli k české státnosti.
Ke Dni české státnosti se také váže několik pranostik. Jmenujme si jen některé:
„Kolem svatého Václava nové léto nastává.“
„Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.“
„Svatý Václav víno chrání, po něm bude vinobraní.“
„Na svatého Václava každá pláňka dozrává.“
„Na svatého Václava jedna zima přestává a druhá už nastává.“
-
SVATÝ VÁCLAV
Venceslaus, dux Bohemiæ
PANOVNÍK, JEM
UŽ NEZÁLEŽELO NA SOBĚ, ALE NA DOBRU NÁRODA
Postavení:-český kníže a mučedník
Úmrtí:-929/935
Patron:-Čech, Moravy; míru; sládků, skautů
Atributy:-dva andělé, hrozny a klasy, korouhev či kopí s praporem, orlice, kníže na koni, štít a zbroj
Václav se narodil kolem roku 907 ve Stochově u Libušína, jako nejstarší syn přemyslovského knížete Vratislava I., a jeho manželky Drahomíry z rodu polabských Stodoranů.
Měl šest sourozenců, bratry Boleslava a Spytihněva a ze čtyř sester známe pouze jméno Přibyslavy.
Václava však vychovávala spíše babička Ludmila, která mu vštípila křesťanskou výchovu, lásku a úctu k národu, základy moudrosti i rozvahu. Václav se stal panovníkem, který ochránil český národ před porobou nepřátel, snažil se mravně a kulturně povznést zemi a ukázal, že jsou Čechy rovnocenné s ostatními zeměmi Evropy.
Václav byl mužem pevných mravních zásad, silné vůle, zbožný a mírumilovný a za to také zaplatil životem u dveří kostela ve Staré Boleslavi a stal se hlavním patronem naší země.
13.2. 921, padl jeho otec Vratislav na tažení proti Maďarům. Za 14letého Václava, převzala vládu matka
Babička Ludmila byla v září 921 zavražděna uškrcením na Tetíně.
Václav se ujímá vlády v roce 925 a vynasnažil se o nápravu nepořádku a o nábožensko-kulturní povznesení země.
V Dalimilově kronice je zaznamenána událost o statečnosti a šlechetnosti Václava- šlechtic Rastislav chtěl dobýt území přemyslovců. Před nastoupenými vojsky vyzval Václav Rastislava na souboj o trůn, ten souhlasil, ale když viděl nad Václavovou přilbicí zářící kříž a po jeho boku dva anděly, ulekl se, pokleknul a prosil za odpuštění. Václav mu řekl: "Vrať se pokojně domů a měj dosti na svém; víc od tebe nežádám."
Václav byl spravedlivý panovník, zatápěl neukázněné šlechtě, zabezpečil mír s okolními zeměmi.
Chtěl vybudovat české biskupství, ale nebylo to v jeho možnostech.
Václavova vražda
Nespokojení šlechtici se obrátili na Václavova bratra Boleslava a zosnovali Václavovu vraždu.
Využili Václavova zvyku účastnit se poutních slavností a výročí posvěcení kostelů.
Na svátek sv. Kosmy a Damiána byl proto pozván do Boleslavova sídla, v jehož blízkosti byl kostel zasvěcený těmto mučedníkům.
Po bohoslužbách vyhověl prosbě bratra Boleslava, pobýt u něj na hostině a zůstal přes noc.
Již při hostině byl prý varován přítelem, že se proti němu chystá úkladný útok.
Při odchodu ráno do kaple poděkoval Václav bratrovi za pohostinnost a ten jej napadl mečem, zranil jej.
Václa pronesl: "Bůh ti to odpusť, bratře!"
a pospíšil si k chrámovým dveřím, ty byly zamřené, aby vražda mohla být dokonána.
Václav zemřel s rukou na kruhu dveří proboden Hněvsovým mečem
V roce 1670 byl jeho svátek zařazen do univerzálního kalendáře, v němž zůstal jako jediný český světec.
SOCHA NA VÁCLAVSKÉM NÁMĚSTÍ
Josef Václav Myslbek vytvořil toto sousoší,
pracoval na něm přes 30 let
na Václavském náměstí stojí od roku 1912.
Na tomto pomníku je napsáno: „Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, nedej zahynouti nám ni budoucím“. – je to text ze svatováclavského chorálu, který byl první naší hymnou.
Václav je vzorem křesťanského panovníka a svatosti. Jeho život i smrt svědčí o tom, že zdravý život národa spočívá na vzdělanosti a mravnosti se živým vztahem k Bohu.
Zasloužil se v zemi o mnoho, například založil chrám svatého Víta
V České republice se nachází 330 kostelů a chrámů, které jsou zasvěceny právě sv. Václavovi.
Další významné sochy sv. Václava jsou na Karlštejně nebo na Svatovítském chrámě a samozřejmě další po celé naší zemi
O životě sv. Václava lze čerpat z kroniky saského kronikáře Widukinda a z tzv. Svatováclavských legend (příběhy, které vypráví o skutcích a životě sv. Václava).
Sv. Václava najdete i na dvacetikorunové minci a nachází se zde stejný text jako na pomníku z Václavského náměstí